Český astronaut Aleš Svoboda poletí na ISS jako pilot lodi Crew Dragon, s sebou vezme 13 českých experimentů

Česká republika se přibližuje k historickému okamžiku ve své novodobé kosmonautice. Český pilot Aleš Svoboda se totiž chystá zamířit na Mezinárodní vesmírnou stanici, a to v prestižní roli pilota kosmické lodi. Tato mise představuje jeden z největších milníků českého vesmírného programu za poslední desetiletí.

Pilotem lodi Crew Dragon

Dne 8. června 2026 bylo oficiálně oznámeno, že Aleš Svoboda se stane pilotem lodi Crew Dragon od společnosti SpaceX. Mise, která nese označení PAM-6, tedy šestá mise soukromých astronautů, má zamířit k Mezinárodní vesmírné stanici v roce 2027 a bude zároveň první pilotovanou misí společnosti Vast Space.

Velitelem celé mise byl jmenován zkušený francouzský astronaut Thomas Pesquet, který má za sebou již několik pobytů ve vesmíru. Po jeho boku tak bude český pilot plnit roli druhého nejdůležitějšího člena posádky, což podtrhuje důvěru, jakou si Aleš Svoboda svým výcvikem a schopnostmi dokázal získat.

Kdo je Aleš Svoboda

Aleš Svoboda není ve světě kosmonautiky žádným nováčkem. Do záložního sboru astronautů Evropské kosmické agentury se zařadil na podzim roku 2022, kdy uspěl v jednom z nejnáročnějších výběrových řízení v historii. V civilním i vojenském životě působí jako aktivní pilot stíhaček Gripen u českého letectva.

Jeho let bude mít i silný symbolický rozměr. Aleš Svoboda by se totiž měl stát prvním českým občanem ve vesmíru od dob legendárního Vladimíra Remka, jehož historický let se odehrál přibližně před padesáti lety. Tentokrát však půjde o misi uskutečněnou pod hlavičkou samostatného českého státu.

Financování mise

Realizace tak náročného projektu si vyžaduje značné finanční prostředky. Podle dostupných informací se rozpočet mise pohybuje kolem 2 miliard korun, přičemž tato částka byla navýšena poté, co Svoboda získal významnější roli pilota. Na financování se podílí ministerstvo dopravy společně s ministerstvem obrany.

Celý projekt je součástí širší iniciativy s názvem Česká cesta do vesmíru. Tato iniciativa si klade za cíl propojit vědu, vzdělávání a průmysl, a posílit tak zapojení České republiky do kosmických aktivit. Mise Aleše Svobody je jedním z jejích nejviditelnějších a nejambicióznějších výstupů.

Třináct českých experimentů

Mise nebude jen o samotném letu, ale především o vědě. Evropská kosmická agentura podpořila celkem 13 českých vědeckých a technologických experimentů, které Aleš Svoboda vezme s sebou na oběžnou dráhu. Tyto projekty pokrývají oblasti jako biotechnologie, medicína, výzkum materiálů či autonomní technologie.

Výběr experimentů byl velmi přísný a náročný. Z původních 70 návrhů postoupilo do detailního hodnocení 25 projektů, z nichž nakonec pouze 13 splnilo přísná vědecká, technická a bezpečnostní kritéria stanovená Evropskou kosmickou agenturou. Jde o více českých experimentů než na všech předchozích misích ESA dohromady.

Věda od algy až po nanoroboty

Mezi vybranými projekty se nachází řada zajímavých experimentů. Projekt AstroDesmus z Mendelovy univerzity v Brně zkoumá mikroskopické řasy pro získávání kovů, zatímco experiment CONREX, na kterém se podílí VŠB-TUO a firma TRL Space, má být vůbec prvním nanorobotickým experimentem provedeným ve vesmíru.

Další projekty se zaměřují na lidské zdraví a život v kosmu. Experiment CANCER z Masarykova onkologického ústavu se snaží předpovědět rakovinu ještě před objevením příznaků, projekt CZPAD vyvíjí osobní dozimetr pro měření radiace v hlubokém vesmíru a experiment PUMR-B firmy S.A.B. Aerospace testuje pěstování ječmene v mikrogravitaci.

Spolupráce vědy a průmyslu

Na experimentech se podílí široké spektrum českých institucí. Zapojily se přední univerzity, mezi něž patří Masarykova univerzita, Univerzita Karlova, ČVUT v Praze, Mendelova univerzita, Univerzita Palackého a další, spolu s ústavy Akademie věd a technologickými firmami jako TRL Space, S.A.B. Aerospace nebo EGMedical.

Načasování mise je důležité i s ohledem na budoucnost Mezinárodní vesmírné stanice, jejíž provoz má být ukončen kolem roku 2030. Let Aleše Svobody tak představuje pro české vědce jedinečnou příležitost provést své experimenty na oběžné dráze, dokud tato unikátní laboratoř ještě funguje a je plně k dispozici.