Nové oko na vesmír: dalekohled Nancy Grace Romanové startuje a slibuje 100 000 exoplanet

Astronomický svět zadržuje dech před jednou z nejočekávanějších událostí letošního roku. NASA se totiž chystá vypustit zbrusu nový vesmírný dalekohled, který by mohl zásadně proměnit náš pohled na vesmír a odpovědět na některé z jeho nejhlubších záhad, a jeho schopnosti berou dech i ostříleným vědcům.

Start už za pár dní

Dalekohled nese jméno Nancy Grace Romanové, na počest průkopnice, jež je považována za matku slavného Hubbleova teleskopu. Jeho vypuštění je naplánováno na 30. srpna 2026 ze slavného Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, odkud se vydá na oběžnou dráhu pomocí výkonné rakety Falcon Heavy od společnosti SpaceX.

Zajímavé je, že celá mise nabrala překvapivě rychlé tempo. Dalekohled totiž startuje v samém závěru srpna, a to celých devět měsíců před svým oficiálním termínem připravenosti ke startu, který byl původně stanoven až na květen roku 2027. Tým tak dokázal práci zvládnout se značným předstihem.

Lovec temné hmoty i nových světů

Hlavní silou tohoto přístroje je jeho mimořádně široké zorné pole v kombinaci s pokročilým optickým designem. Díky tomu bude schopen provádět detailní přehlídky oblohy ve viditelném a blízkém infračerveném světle, což mu umožní zachytit obrovské plochy vesmíru v nebývalém detailu a rychlosti oproti starším dalekohledům.

Mezi jeho nejambicióznější cíle patří odhalení samotné podstaty temné energie a temné hmoty, tedy tajemných složek, které tvoří naprostou většinu vesmíru, a přesto jim stále téměř nerozumíme. Právě porozumění těmto neviditelným silám je jedním ze svatých grálů moderní vědy.

Neméně vzrušující je jeho poslání v oblasti hledání planet mimo naši sluneční soustavu. Očekává se, že Roman objeví přibližně sto tisíc takzvaných transitujících exoplanet, tedy světů, které při pohledu ze Země přecházejí přes svou mateřskou hvězdu, což je počet, který zcela zastíní dosavadní objevy.

Dalekohled se navíc zaměří i na jednu z nejzáhadnějších kategorií vesmírných objektů. Bude totiž pátrat po volně se pohybujících takzvaných tuláckých planetách, které bloudí temnotou bez jakékoli hvězdy, a to pomocí důmyslné metody zvané gravitační mikročočkování, jež využívá ohyb světla samotnou gravitací.

Významný evropský otisk

Ačkoli jde primárně o americkou misi vedenou NASA, na jejím úspěchu se zásadně podílí i Evropa prostřednictvím Evropské kosmické agentury. ESA totiž dodává pro dalekohled zcela nezbytný hardware, bez kterého by se celý projekt neobešel a který svědčí o hluboké mezinárodní spolupráci v kosmickém výzkumu.

Konkrétně se jedná o klíčové součásti, jako jsou hvězdné senzory pro orientaci, baterie či detektory pro speciální přístroj zvaný koronograf. Evropa navíc zajišťuje i komunikační podporu prostřednictvím své sítě pozemních stanic pro vzdálený vesmír, čímž se stává nepostradatelným partnerem mise.

Poslední krok před cílem

Přípravy na start vyvrcholily v posledních srpnových dnech, kdy dalekohled prošel svým posledním pozemním milníkem. Technici jej převezli do hangáru společnosti SpaceX na startovací rampě, kde začali s jeho připojováním k raketě Falcon Heavy, čímž se odstartovalo finální odpočítávání před samotným vzletem.

Pokud vše půjde podle plánu, získá lidstvo za pár dní mocný nový nástroj k poznávání kosmu. Dalekohled Nancy Grace Romanové tak vstupuje do historie ještě dříve, než vůbec opustí Zemi, a slibuje éru objevů, která by mohla přepsat učebnice astronomie na mnoho let dopředu.