Karel NovákVIEW PROFILE →
Česko míří na oběžnou dráhu: Aleš Svoboda se má stát prvním českým astronautem na vesmírné stanici
Podle nové dohody, kterou jménem Česka uzavřela Evropská kosmická agentura, se má na Mezinárodní vesmírnou stanici vydat pilot Aleš Svoboda. Mise je plánována na rok 2027 a doprovází ji úspěch české družice SATurnin.
Česká republika se připravuje na historický okamžik ve svém vesmírném programu. Podle nové dohody, kterou jménem země uzavřela Evropská kosmická agentura, se má na Mezinárodní vesmírnou stanici vydat první český astronaut. Mise je součástí komerčního letu, který americká agentura NASA svěřila společnosti Vast, a znamená pro Česko vstup do exkluzivního klubu zemí s vlastním člověkem na oběžné dráze.
Pilotem mise se stal Aleš Svoboda
Roli pilota nadcházející mise převzal Aleš Svoboda, který byl v listopadu 2022 vybrán do záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury. Pokud vše proběhne podle plánu, stane se vůbec prvním českým občanem, který navštíví Mezinárodní vesmírnou stanici. Jeho účast však ještě čeká na formální potvrzení ze strany mezinárodního panelu, který dohlíží na složení posádek stanice.
Velitelem letu má být zkušený francouzský astronaut Thomas Pesquet, který již na oběžné dráze strávil delší čas a patří mezi nejznámější evropské kosmonauty. Spojení zkušeného velitele s českým pilotem má zajistit, aby mise proběhla bezpečně a aby Svoboda získal maximum z náročného pobytu ve stavu beztíže. Samotný let je podle dohody naplánován na rok 2027.
Kdo stojí za misí
Na uskutečnění mise se podílí hned několik významných hráčů světové kosmonautiky. Klíčovou roli hraje soukromá společnost Vast, která zajišťuje komerční část letu, zatímco Evropská kosmická agentura jedná jménem České republiky. Za českou stranu vystupuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, které celý projekt zaštiťuje na vládní úrovni a propojuje jej s národní strategií rozvoje vesmírného sektoru.
Nezastupitelná je i úloha amerických partnerů. Agentura NASA umožňuje komerční aktivitu na palubě stanice, kterou dlouhodobě provozuje, a dopravu do vesmíru zajišťuje společnost SpaceX. Astronauti poletí v lodi Dragon, kterou na oběžnou dráhu vynese raketa Falcon 9. Tato kombinace se v posledních letech osvědčila při řadě posádkových i nákladních letů k vesmírné stanici.
Cesta vede přes přísné schválení
Než se český astronaut skutečně vydá ke stanici, musí jeho účast projít náročným schvalovacím procesem. Rozhodnutí je v rukou mnohostranného panelu pro provoz posádky, v němž musí panovat shoda mezi pěti hlavními partnery. Jde o americkou agenturu NASA, Evropskou kosmickou agenturu, ruský Roskosmos, japonskou agenturu JAXA a Kanadskou kosmickou agenturu.
Tento mechanismus zajišťuje, že se na palubu dostanou pouze pečlivě prověření lidé a že provoz stanice zůstane bezpečný pro všechny zúčastněné země. Pro Aleše Svobodu to znamená, že jeho jméno musí získat souhlas všech partnerů, a teprve poté bude jeho místo v posádce definitivně potvrzeno. Právě na toto schválení nyní celý projekt čeká.
Slova, která misi provázejí
Význam dohody podtrhli i představitelé zapojených organizací. Generální ředitel společnosti Vast Max Haot uvedl, že je hrdý na rozšíření spolupráce s Českou republikou a na podporu této mise. Generální ředitel Evropské kosmické agentury Josef Aschbacher zdůraznil, že dohoda ukazuje, jak agentura umožňuje svým členským státům zapojit se do pilotovaných kosmických letů.
Česká vesmírná cesta
Mise nevznikla ve vzduchoprázdnu, ale navazuje na širší národní úsilí. V roce 2024 Česko spustilo strategický program s názvem Česká vesmírná cesta, který podporuje vzdělávací aktivity a rozvoj domácího kosmického sektoru. Právě díky takovým programům se země postupně posouvá od role dodavatele součástek k ambici mít na oběžné dráze vlastního člověka.
Družice SATurnin jako předzvěst ambicí

Že má český vesmírný sektor reálné výsledky, ukázala už družice SATurnin, kterou 14. ledna 2025 vynesla na oběžnou dráhu raketa Falcon 9. Za jejím vznikem stojí společnost VZLU Aerospace z pražských Letňan, přičemž klíčové součásti vznikly přímo na českém území. Družice o hmotnosti dvaceti kilogramů slouží k vysoce podrobnému snímkování zemského povrchu.
Tělo družice měří 32 na 22,5 na 22,5 centimetru a rozpětí solárních panelů po rozevření dosahuje 87 centimetrů. Na palubě nese kameru s vysokým rozlišením i algoritmy umělé inteligence pro zpracování dat. Zařízení má rozšířit možnosti Vojenského zpravodajství, jak uvedla ministryně obrany Jana Černochová, a slouží také pro krizové řízení a potřeby státní správy.
Co mise znamená pro Česko
Chystaný let člověka a úspěšné družice dohromady ukazují, že se Česko stává vážně braným účastníkem kosmického dění. Na vývoji se podílejí čeští inženýři, vědci i firmy a projekt inspiruje novou generaci studentů. Pokud Aleš Svoboda skutečně vzlétne, zapíše se do historie jako první Čech na Mezinárodní vesmírné stanici a symbolicky završí dlouhou cestu země ke hvězdám.





